Obsah

Výlov rybníka

Výlov rybníka

Výlov rybníka

Výstavba nádrže mezi Janovou a Hovězím byla hrazena z revitalizačních prostředků. Smyslem nádrže bylo vytvořit nové biotopy pro místní vodní a mokřadní druhy rostlin a živočichů a ponechat nádrž přirozenému vývoji. Podle podmínek rozhodnutí, se kterými Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy (dále jen Správa CHKO) souhlasila s vybudováním nádrže, mohlo dojít také k zarybnění místními druhy ryb v počtu jedinců odpovídající přirozené úživnosti nádrže. Podle podmínek obdržení dotace nesmí obec Janová s touto nádrží do roku 2014 volně nakládat (prodat či pronajmout). Je totiž v režimu ochrany a kontrolního dozoru Správy CHKO. Obec Janová se nedlouho po dokončení rozhodla ustanovit správcem nádrže p. Bambucha, který tuto nádrž spravuje již 10 let. Pan Bambuch tak zajišťuje vlastními finančními prostředky péči o okolí nádrže, kde podle projektu vysadil stromy a pravidelně okolí udržuje. Do nádrže vysadil vodní rostliny, raky a také ryby, které jsou součástí potravního řetězce ptáků (volavky, čápa, ledňáčka) a vydry říční.

Podle Správy CHKO je na současném stavu pozitivní výsadba zeleně. V poslední době se však stala trnem v oku Správě CHKO velikost rybí obsádky. Zaměstnanci CHKO, kteří provádí pravidelné kontroly stavu nádrže, při poslední kontrole zaznamenali neúměrně vysoký počet ryb, který podle jejich zjištění decimuje početní stav obojživelníků. Správa CHKO se proto rozhodla zorganizovat a provést nápravná opatření vedoucí k revitalizační funkci nádrže. Především měla zájem zjistit druhové a početní složení rybí obsádky a provést její redukci. Náklady na tuto akci byly vyhrazeny z prostředků Správy CHKO a obec Janová byla požádána o spolupráci při této akci. Na doporučení Správy CHKO nebyl zveřejňován datum a čas konání výlovu.

Datum výlovu bylo správou CHKO stanoveno na sobotu 1.9.2012. Výlov prováděli zkušení rybáři z Brna, kteří se na místo dostavili již v pátek večer a provedli přikrmení v místě, kde zamýšleli provést hlavní výlov. Výlov prováděli za pomoci 65 metrů dlouhé a 6 metrů široké sítě, kterou postupně zatahovali do jednoho místa. Přestože měli s sebou agregát, nepřicházel výlov elektrickým proudem vůbec v úvahu. Tento způsob lovu by totiž zlikvidoval také raky a chráněné obojživelníky, kteří se v nádrži nacházejí. Kvůli nerovnosti dna a také vodním rostlinám docházelo k tomu, že se síť zachytávala a rybáři ji byli nuceni nadzvedávat z loďky. Při tomto zvedání jim také uplula většina z ryb, které byly při tomto prvním výlovu v síti. Poté byl prováděn výlov na opačné straně nádrže. Také zde byl výlov, vzhledem nerovnostem na dně nádrže, poměrně neúspěšný. Podle rybářů by případný další výlov prováděli již za asistence potápěče, který by pomáhal se sítí při zatahování.

Jak tedy výlov dopadl? Co muselo potěšit přítomné pracovníky Správy CHKO, byla určitě druhová pestrost rybí obsádky. V rybníce byl zjištěn výskyt těchto druhů ryb: sumec velký, kapr obecný, amur bílý, candát obecný, karas stříbřitý, perlín ostrobřichý, plotice obecná. Na druhou stranu co nepotěšilo výlov provádějící rybáře, zástupce obce a všechny přihlížející, byl počet vylovených ryb. Jen 10 kaprů, 4 candáti a 2 amuři měli tzv. míru. Jak bylo dohodnuto předem, polovina těchto ryb náležela správci, druhá polovina obci. Na uvažovaný prodej však, díky nízkému počtu vylovených ryb, nedošlo. Zpět do nádrže tak putovali zejména menší candáti a perlíni. Zpět vodě byl vrácen také 130 cm dlouhý sumec, kterého přihlížející děti pojmenovaly Ota. Veškeré plotice a karasi byli odvezeni mimo tuto vodní plochu. Rybáři podotkli, že přítomná ryba je zdravá, bez výskytu jakýchkoliv chorob.

Výlov splnil pouze jeden z cílů, o který Správa CHKO usilovala, a to zjistit složení rybí obsádky. Přítomní pracovníci Správy CHKO vyjádřili uspokojení nad jejím stavem. Nepotvrdila se tak jejich původní domněnka, že zde dochází k intenzivnímu chovu ryb. Druhý cíl Správy CHKO - redukce počtu kaprovitých ryb se však, zejména díky neznalosti terénu výlov provádějícími rybáři, naplnit nepodařilo. Závěrečnou správu Správy CHKO z výlovu obec do této chvíle nedostala. Závěry co dál s nádrží tak budou zastupitelé řešit na některém z příštích zasedání zastupitelstva a především v roce 2014, kdy se obci „uvolní ruce“ při nakládání s nádrží. Zatím nádrž zůstává v původním kontrolním a ochranném režimu Správy CHKO. Přemýšlet co s nádrží do budoucna je však nutné již nyní.

foto a text: Karel Eliáš